Kompozice zahrady

Barokní terasová zahrada italského typu přísluší k Vrtbovskému paláci v Karmelitské ulici na malé Straně. Zahrada o výměře 0,31 ha leží v nadmořské výšce 197-212 m/m a je založená na svahu petřínského brda v místě, kde se k východu skloněná stráň (ke Karmelitské ulici) otáčí k severu (k ulici Tržiště).

Sponzorem projektu InfoTurist je vznikající skupina inzertních serverů zaměřená na nabídku nemovitostí a  jejich pronájem. Dále směřovaná do nejrůznějších oblastí a potřeb: od nabídek zaměstnání, firemních poptávek až po stavební práce. V neposlední řadě zaměřená na nejrůznější koníčky, nabídky moto dále auto a služby pro domácí mazlíčky..

„Zahrada má tři výškové úrovně. Spodní část je sevřena boky jižního a severního křídla Vrtbovského paláce. Překvapivého kompozičního účinku je docíleno gradací terasových plošin spojených schodišti, vloženými mezi konvexně a konkávně tvarované opěrné zdi. Zahrada je komponována na dvou osách. Krátká osa mezi Sala terrenou a voliérou tvoří základnu pro tečování s osou, která je pateří kompozice stoupající ve směru jihozápadním. Osa začíná i končí v místě tečování, zdůrazněném bazénem, její pohledový uzávěr je vyvinut na jihozápadním konci, tedy v nejvyšším místě zahrady“ ( zdroj: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku).

Vrtbovská zahrada, ležící spolu s dalšími třemi barokními zahradami (Vratislavskou, Schönbornskou a Lobkovickou) na svahu Petřína a je jednou z nejvýznamnějších pražských barokních zahrad.

Historie Zahrady

Tato terasová barokní zahrada italského typu byla pro Jana Josefa hraběte z Vrtby, nejvyššího purkrabího Pražského hradu, vybudována u Vrtbovského paláce v letech 1715 – 1720.

Duchaplné řešení, které je důkazem přesvědčivé slohové interpretace, navrhl pražský rodák František Maxmilián Kaňka. Podíl na zdařilém díle měli nesporně i jeho vynikající spolupracovníci, sochař Matyáš Bernard Braun, jehož dílna vytvořila sochařskou a plastickou výzdobu a malíř Václav Vavřinec Reiner, autor fresek.

Překvapivý účinek kompozice zahrady je založen na gradaci terasových plošin, spojených schodišti a nesených opěrnými zdmi tvarovanými v křivkách příznačných pro baroko. Velkolepý kompoziční rozvrh zahrady rozvíjel rostlinný dekor, jehož původní podoba je známa pouze z rámcových popisů.

V roce 1845 byly ukončeny klasicistní úpravy palácového komplexu, které se promítly rovněž i v zahradě. U dělící zdi, mezi spodní a střední částí zahrady, byly vystavěny empírové přístavky.

Vrtbovský palác

Vrtbovský palác má velmi složitý stavební vývoj. Palác vznikal na místě vinného lisu, později dvou renesančních domů, z nichž jižní koupil hrabě Sezima z Vrtby v roce 1622 a severní, který se původně skládal rovněž ze dvou objektů, v roce 1631. Následně byly oba barokně přestavěny.

Vznik velkolepé palácové zahrady je ale spojen až s druhým velkým stavebním obdobím kolem roku 1712-20, kdy tyto stavby rozšířil Kryštof Dientzenhofer, patrně podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky, který pro Jana Josefa hraběte z Vrtby nejprve znovu přestavěl palác a následně zřídil zahradu. Po roce 1800 byl palác přestavěn podle plánů Josefa Klementa Zobela ( vestavba nového schodiště).

Další velmi rozsáhlá přestavba proběhla po roce 1839, kdy dům koupila Marie Barthová. V zahradě byly v té době postaveny dva pavilónky na první terase z nichž jeden později sloužil jako ateliér malíře Mikoláše Alše, který v paláci pobýval v l. 1886 -1889 .

V roce 1912 byla část střední budovy zvýšena o patro a další změny jsou dokumentovány ještě v r. 1916, 1931 a 1951. Poslední úpravy se dotkly zvláště rekonstrukce zahrady, která probíhala v l. 1990-98.

Rekonstrukce

V letech 1990 -1998 se po předchozím statickém zajištění uskutečnila celková rehabilitace zahrady podle projektu architekta Ivana Březiny a zahradního inženýra Václava Weinfurtera. Obnovená zahrada byla pro veřejnost slavnostně otevřena 3. června 1998.

Při celkové rekonstrukci došlo k opětnému snížení druhotně navýšených terénů a dalším terénním úpravám. Opěrné zdi a Sala terrena byly staticky zajištěny. U Saly terreny byl též substituován krov. Většina kamenických prvků včetně schodišť byla rovněž substituována, novodobé omítky odstraněny. Obnoveny byly profily i povrchy cest a omítky.

Uskutečnila se kompletní výměna veškerých technických rozvodů, osazeny byly nově vykované mřížové parapety a klece voliéry. Na vyhlídku bylo zřízeno nové schodiště. Vstupní část byla upravena včetně dostavby objektu pokladny a sociálního zázemí.

V zahradě se uskutečnila téměř kompletní substituce rostlinného dekoru.
(zdroj: Pražské parky a zahrady (Božena Pacáková – Hošťálková a kol.)

Závěr

V zahradě byly do v minulosti pěstovány violky ve čtyřech barvách, které byly speciálně dováženy z Itálie. Přírodní katastrofou však pro ně byly ‘nájezdy slimáků’, a tak musely být ozdobné violky nahrazeny odolnějšími druhy voskovek a pomněnek. Letničky v kombinaci se zastřiženým zeleným zimostrázem zvýrazňují barevnost rostlinného dekoru zahrady.

Po náročné rekonstrukci se návštěvníkům nabízí atraktivní možnost spatřit unikátní barokní Vrtbovskou zahradu, o níž se tvrdí, že je nejkrásnější zahradou svého druhu na sever od Alp.

Zahrada je ve vlastnictví Hlavního města Prahy.

© VECTRIS and KULTURNÍ DĚDICTVÍ, CD Zahrady Petřínského vrchu

Štítky:

Zanechte komentář

Můžete použít tyto značky: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>